V televizi 5. 9. 2017 jsem zaznamenal zprávu : „Školské
odbory vyhlásily stávkovou pohotovost“.
Zbystřil jsem a začal jsem pořádně poslouchat. Z celého asi
3minutového sdělení jsem se dozvěděl hlavně to, že odbory a posléze učitelé
chtějí víc peněz. Vypsal jsem televizi s tím, že je to zase plácání do
větru, protože to tu bylo mnohokrát a stejně se nic nestalo. 22. a 23. 9. 2017
jsem pořádně nedokázal sledovat, jak se situace mění. V jeden den bylo „Vyhlašujeme
stávku“ a druhý den „Vláda přidá vysokým školám 3 miliardy“. Po skončení těchto reportáži jsem se zamyslel
a dal jsem si možná řečnickou otázku: „ Je jediný problém v českém školství
v penězích?“
Podle mě je celé myšlení jak
odborů, tak také představitelů učitelského stavu, naprosto zvrácené. Všichni si
uvědomují, že když je hospodářská krize, tak je hodně peněz a když je hodně
peněz, tak musí jít víc peněz do resortu školství a tedy učitelům. Ale nikdo si
neuvědomuje, že dříve či později přijde krize a na co se sahá jako první v dobách,
kdy nejsou peníze nebo jich je méně? Ano, máte pravdu, na platy. A to bude zase
křiku, že se ničí životy, bere se práce a že nikdo z té almužny nevyjde. Navíc
bych si myslel, že toto plošné přidávání by mělo jít na nějakou konkrétní věc a
né, že se to bude dávat tu na vysoké školy, tu na platy učitelů, představoval
bych si, kdyby se dalo třeba na mediální či finanční gramotnost či něco
takového.
Ale peníze nejsou všechno. Sice
jsou na prvním místě, ale to první místo musí mít pevné základy. A nevěřím, že když
člověk dělá za nějaký větší peníz a práce nebo podmínky fungování v práci jsou
mu nepříjemné, že bude přenášet nadšeně své vědomosti žákům. Bavím se s mnoha
učiteli a jeden z větším problémů je inkluze. Neříkám, jestli je to dobré nebo špatné
řešení, ale poslouchám zainteresované osoby a ty říkají, že je to nedomyšlený
krok, který měl být lépe připraven a učitelé sami nevědí, jak to bude
fungovat.
Co tak sleduji, tak nejvíc chtějí
změnit české školství vysoké školy. Podle mého je české školství v takovém
stavu, že mu pomůže nějaký radikální řez, žádné polovičaté řešení. Jedním z kroků,
které by pomohlo českému školství, by mohla být redukce počtu vysokých škol. V současnosti
máme kolem 90 vysokých škol a stejný počet jich má i Itálie, která má 6x víc
obyvatel jak Česká republika, takže pokud bychom to vzali tak, že Itálie má
ideální počet vysokých škol, tak šestina počtu je tedy 15 vysokých škol. Když
by se zredukoval počet vysokých škol, tak ty ušetřené peníze by se mohly dát na
platy učitelů a do škol. Podle mého není problém ve financování školství, ale v tom,
že české školství není efektivní a peníze se dávají na věci, které nejsou
potřeba.
A teď dám pohled na přijímací proces na střední
školu. Když jsem se ucházel o střední
školu před těmi 11 lety, tak jsme si museli podávat jenom jednu přihlášku na
jednu střední školu a to bylo všechno. Zároveň škola si stanovila vlastní
přijímací testy. Nicméně za tu dobu se situace změnila k horšímu. V jednu
dobu šlo podávat hned 3 přihlášky a když se člověk dostal na všechny, tak
ředitel nevěděl, kolik bude mít v září žáků a nevěděl, kolik bude mít
peněz na provoz školy (střední školství je financováno dle počtu žáků). V současnosti
jsou to dvě přihlášky. Druhým takovým problémem, který se týká přijímacího
procesu na střední školu, je ten, že jsou
jednotné přijímací zkoušky z matematiky, češtiny a literatury. Může mi
někdo říct, k čemu bude takovým floristkám (nic proti nim) čeština?
Pochopil bych to v rámci výuky, ale né v rámci testů na školu. Každá
škola by si měla stanovit, podle čeho se si žáka vybere.
Tohle, co napíšu, je spíš můj povzdech
než nějaká kritika. Dnes na základních školách je jednou z pomůcek tablet
a místo, aby děcka byla učena k tomu, aby uměla psát psace, tak se učí „psát“
elektronicky. Když vidím svého bratra, jak neumí napsat své vlastní jméno a na
cokoliv, co napíše,bych měl rovnou volat nějakému grafologofi nebo někomu, kdo
luští hieroglyfy, tak je mi smutno, ale třeba všechno vidím jenom černě.
Ještě bych mohl něco napsat o
státních maturitách, ale to zase někdy jindy.
A jak vy sledujete situaci ve
školství? Máte na nějaký názor?
Na vysokých školách by hlavně měli učit lidi, kteří mají s problematikou daného oboru nebo předmětu nějakou zkušenost. U nějaké filosofie nebo jazyka je to asi jedno, ale co mě jako studentku ekonomického směru drtí, když mě učí a poté i zkouší a hodnotí člověk, který si o dané věci jenom něco přečetl v knížkách, ale nikdy se tomu skutečně nevěnoval. A úplně nejhorší je, když takový člověk zamrzne v roce, kdy danou věc začal učit a už si nijak neověřuje, zda se od té doby něco nezměnilo (viz jedna naše paní doktorka, která o hodiny managementu vyprávěla, jak se veškeré nové pokyny napíší na stroji a pak s nimi nějaký Čenda obíhá všechny vedoucí podniku, aby si to přečetli a podepsali se pod to. Když jí jeden student oponoval, že v dnešní době se dokument na počítači převede do PDF, pošle se všem e-mailem, kde se dá nastavit potvrzení přečtení, tak mu suše oznámila, že si pohlídá, aby u ní zkoušku neudělal). Je zkrátka hodně velký rozdíl, když mě třeba Řízení lidských zdrojů učí člověk, který 20 let pracoval jako personální ředitel v nějaké firmě, takže ví jak co funguje, než nějaká inženýrka, která sice zná veškeré možné teorie a poučky, ale kdybych jí posadila do kanclu, tak by byla ztracená.
OdpovědětVymazatAndrea z My blonde life
Tak mě tak napadá, že s tím souvisí i to, že praxe na vysokých školách je něco, co všichni znají, ale je považováno za tabu. Jako studenta politologie by mě bavilo určitě víc, když někdo dá příklady ze současnosti než to jenom odvykládá s příklady z minulosti. Jinak s tebou souhlasím
VymazatNaše vysoké školy jsou kámen úrazu. Souhlasím, že jich je až moc(máme jich cca stejně jako v UK). Máme hromadu nesmyslných oborů, ale neinvestujeme do vědeckých oborů, protože jsou moc drahé, ale hlavně že máme 400 tisíc různých humantiních oborů. To mě přivádí k tomu, že vysoké by neměly být zadarmo. Musel by se samozřejmě zavést systém půjček atd. Vysoká je investicí do budoucna a mně osobně se vůbec nelíbí to naše “všichni musí mít titul”, protože si nemyslím, že všichni jsou dostatečně inteligentní. Pokud zavedeme školné cca 100k za bakaláře, člověk se zamyslí, jestli se mu vyplatí studovat genderová historie padání listí, protože je to neuplatnitelný obor. Vyřešilo by to problémy s nedostatkem prostředků na pomůcky atd. Samozřejmě by se musel zredukovat počet vysokých, aby školy nevzali každého, kdo jim zaplatí, ale aby si mohli vybírat.
OdpovědětVymazatDalším kamenem úrazu jsou přijímačky. Test ti o charakteru nic neřekne, můžeš mít štěstí, ale nulový zájem. Pokud ukážeš, že daný obor skutečně chceš studovat a zajímáš se, mělo by to mít velkou váhu. Měli bychom zařadit známky z maturity jako součást přijímacího řízení, protože mi štve, že jsem u maturity dřela a pak někdo, kdo všechno obšlehl na čtyřky jde k přijímačkám stejně jako a já a možná bude mít ten dotyčný štestí v tipování. Jenže to by naše vysoké nesměli mít přístup základek. Na vysoké se máš specializovat a ne dělat všechno od znova a mít opět deset předmětů. A pak nemá být vysoká od rána až do večera. V Uk se specializují už na střední, kde si vyberou čtyři předměty a nazdar, což si myslím, že je také špatně, protože díky nedostatku vzdělání v historii pak neví, kdo to byl Stalin a jsou to hrdí marxisté a komunisté. Už nevím, jak je to dneska na základkách a středních, ale já mám základy, jako na mojí univerzitě v prváku měl jen málokdo, takže si myslím, že bychom se měli držet našeho základního a středního vzdělání a nehnat se za západním modelem, protože je to tragédie, co z těch lidí občas padá. Vylepšila bych jazyky..
Pavle, kde jsi prosím zjistil, že v ČR je kolem 90 vysokých škol? Podle tohoto seznamu MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3) je v ČR 26 veřejných VŠ, 2 státní VŠ, 39 soukromých VŠ a 3 zahraniční VŠ evropské. Celkem tedy 70 VŠ a ne kolem 90. Je i 70 příliš vysoké číslo? Důležitější je však to, že ve svém srovnání neuvádíš celkový počet všech studentů na VŠ v Itálii a celkový počet všech studentů na VŠ v ČR. Podle Eurostatu (http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tertiary_education_statistics) bylo v roce 2015 v Itálii zhruba 1 826 000 studentů na VŠ, zatímco v ČR zhruba 395 000. Myslím, že celkové počty studentů jsou více vypovídající, než počty VŠ. Na jedné VŠ může studovat několik desítek tisíc lidí, zatímco na druhé třeba jen několik stovek.
OdpovědětVymazatCo se týče počtu vysokých škol, tak jsem se měl vyjádřit přesněji, protože dle Ministerstva školství je 70 + 16, které jsou neaktivní. A můžeme polemizovat, zda je to málo či hodně, nicméně si myslím, že je jich hodně a tím se devalvuje hodnota titulu.
VymazatA nevím, kde máš těch necelých 400 tisíc, ale já našel http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych 311 tisíc z letoška. Ale tady nejde o to, jestli máme moc nebo málo studentů, ale jde o to, jak jsou uplatitelní v praxi. Kdyby byly "elitní" vysoké školy (Harvard a Oxford po česku), tak by to vypadalo jinak než teď
Pavel