11.11.16

Stáří má své výhody



 
 
Teď si nemyslete, že mi je nějakých 40 let, mám dvě děti, manželku, dvě vysoké školy, pivní pupek a dělám nějakého vrcholného manažera. To ani náhodou. Bude mi před Vánoci 26, jsem student vysoké školy, děcka nebudou v dohledné době, protože nejsou s kým a já jsem vůbec rád, abych uživil sám sebe, natož někoho dalšího. Ale smyslem tohoto článku je však zavzpomínat na moje bezstarostné dětství, ve kterém jsem zažil to, co dnešní generace mladistvých kolem 18 let nepozná ani z rychlíku. Bylo plné mateřské něhy a otcovské lásky….. No dobře, to přeháním :D
Co dnešní mládež určitě nezažije a co jsme zažili my?
 
1) Kanál Animax
Dnes dávají za japonský anime Naruta  a bůhví jaké další animáky na mnoha kanálech?  To za našich mladých let byl jenom kanál Animax, na který jsem se pravidelně koukal pokaždé, když jsem se vrátil ze školy. Takový Yu-Gi-Oh, který ovládal karty  s monstrama a kouzlama, se kterýma bojoval proti soupeři a mohl vyhrát nějakou trofej. A nebo Inuyasha, napůl člověk, napůl „vlk“, který se smrtelnicí Kagome bojoval na návracení malé růžové kouličky. A nebo Dragon Ball, kde stáli většinou lidští protivníci a většinou se rozsekali na kousky.
 
2) Beyblady
Předchozí generace měla káči na hraní, my jsme měli „kovové“ káči na bojování proti sobě. Dokázali jsme se zabavit na desítky hodin, nikdo o nás nevěděl  a většinou jsme skončili tak, že součástky z těchto beybladů byly rozmetány po celé místnosti. Nikdy jsme nenašli všechny. Já jsem třeba skončil hrát hned po první hře, protože mi ulítla jedna součástka, která byla důležitá pro držení stability
 
3) Pokemoni a Digimoni
Sice se teď rozšířila hra Pokemon Go, dokonce se vydala na to knížka jako manuál na hraní, avšak k tomu je potřeba mobil. My jsme hráli s KARTAMA. Co je to vůbec karta pro ty, co nehrají třeba Prší? To je kus papír, na kterém je namalovaný nějaký symbol, který má nějakou váhu. A to samé s Digimony. Všichni jsme chtěli Pikachu, Charmandera a stovky dalších. Chtěl jsem vlastnit Pokeball nebo mít osobního Digimona, který by mi zneškodnil všechny nepřátelé
 
4) Tlačítkové mobily
Dnes má každý v ruce Smartphony, Iphony, Sphony, Zphony a nebo rovnou XXXXXsmartpcphony, ale aby fungovali, musí jít internet. V případě, že nejde, jsou naprosto zbyteční, navíc žerou data. To u tlačítkových mobilů nebylo potřeba, protože s nimi jsi mohl jenom psát (a jak mi to šlo) sms, volat a nebo hrát Snake. Hráli jsme na mobilu turnaj Snaka a byl jsem nejlepší!!!! A mobil mi navíc vydržel 5 dnů bez nabití
5) Tužka, papír a milostná psaníčka
Můj brat, když chce něco napsat, tak to musíme povolat grafologa s lupou, aby rozluštil, co vůbec napsal. Jelikož jsem konzervativní povahy, tak stále věřím na tužku a papír. Všichni kolem tablety, notebooky, velké mobily, ale já jsem věrný výmyslu z čísly a tím je papír. A když člověk takhle napíše slečně ručně psaný dopis, že je krásná, tak  chlapec má napůl vyhráno. Nebo dávání anonymních psaníček do kapes u bundy. Jeeeje J
 
6) Nabíhání počítačových her
Dnes, pokud jde plně internet, tak stačí kliknout na ikonku počítačové hry a už to jede. Ale před 15 lety? To jste museli čekat dobrou hodinu, než v těch hromadách pixlů jste mohli nalézt třeba nějaké Super Maria a nebo Tetris. Tetris byl vždy rychlejší, tak jsme hráli většinou jeho. A to bylo bitek s kamarády o to, kdo bude první hrát.
 
 
A teď mimo mě ještě napadá, že se nepsaly messengerem holkám, které seděli vedle, něco jako „Miluji tě“, „Mám tě rád“, „Jsi pro mě všechno“. Ani náhodou, to se říkalo hezky na férovku z očí do očí.
Nebylo to naše období před 10 až 15 lety přece jenom šťastnější?
 
 A na co si vzpomínáte ze svého mládí vy?

 

9 komentářů:

  1. Panejo neviem, či tu vôbec mám čo povedať:
    Telefón - pevná linka
    PC - akési Atari ktoré nahrávalo hry aj pol hodinu
    Televízny program - Kuko, Filmárik a Filmuška, Kotúče DM
    Beyblade WTF - Guľôčky do jamky, prášok do pečiva v kinderku, C-čka samozrejme,
    Pokémon OMG - Šmolkovia, Prichádzajúci Micky Mouse či Káčer Donald, Korytnačky Ninja
    Akurát tú ceruzku s papierom máme na rovnako. Doma mám plnú škatuľu dopisov, papierikov, ktoré sme si cez hodiny s kámoškami posielali,
    Sociálna sieť - stretávanie ľudí pred školou či bránou a debaty na tri, štyri hodiny.
    Páčiky - pusa či štuchanec do lakťa
    No jo. Som vykopávka. Asi napíšem retro článok so spomienkami :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Když si zavzpomínám na dobu školkovou tak bych zněla jako by mi teď bylo třicet.
    V televizi hrála max ČT1 nebo VHS kazety se šmouly, či Godzilou. Poslouchala jsem z volkmana pohádky. Počítač měla až má máti, když jsem nastoupila do 1. třídy a to sotva přehrálo nějakou disketu, internet jsem objevila až o pár let později. :D Hrála jsem si venku na hřišti, lezla po stromech a panenky jsme vázaly z listí. Jelikož jsem vyrostla na statku se strýci babičkou a sestřenicí tak jsem také měla kladný vztah ke zvířatům. :D Nesnášela jsem lidi a chtěla jsem být malířka pokojů.

    To až když jsem chodila tak do 3,třídy až výše tak mě nevlastní sestra mé sestřenice zkazila. To ona a její máti mě neučily hrám a ukázaly kouzlo internetu. Ale i v té době staré Heroes 3 podlouchání Elánů, Kabátů a Divokýho Billa. Jej zlatá to doba nevědomosti. :D

    Jo až Praha, Praha byl můj bod zlomu. Kdy jsem se dozvěděla o světě. Kdy jsem se začala pořádně kazit. Ale kazit jako sýr, k lepšímu. hihi

    OdpovědětVymazat
  3. Ja som animax nepozerala, skôr Cartoon Network. Skôr rozumej denne. :D A potom samozrejme STV1 a 2, ČT1 a 2, MT1 a 2 (no jo, my sme mali aj maďarskú telku), a potom Markíza :D Ale "káblovku" sme mali už v 2001! Asi o 5 programov navyše ahaha:D
    Inak všetky tieto si pamätám. Tiež lego - ale ešte tie staré veľké, a takmer žiadne figúrky v porovnaní s dneškom. A mala som rozprávky na kazetách - Pinocchio, Popoluška a Kráľ drozdia brada boli moje obľúbené!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máma se znala s mámou kamaráda, ke kterému jsme chodili docela často. A mámy si vždycky sedly v kuchyni a kecali a já si sednul k televizi kamaráda a sledoval jsem Cartoon Network :)

      Vymazat
  4. Zrovna na ta milostná psaníčka moc dobré vzpomínky nemám - většinou jsem je totiž psala já :-D Kluci byli líní už před těmi 10, 15 lety. Člověk byl rád, když se na oplátku dočkal sms, co měla aspoň dva řádky :-D
    A na bezstarostné časy s Bayblade, Pokémony a Digimony vzpomínám ráda také (ale v mém případě hlavně na ty pohádky po ránu), ač teď doufám, že moje děti nebudou žrát podobné kravinky :-D
    Co bylo ještě super? Neznali jsme sociální sítě. Lidé se museli ještě setkat, aby se o sobě něco dozvěděli, dneska jim stačí, že se mají v přátelích na Facebooku, občas kouknou na zeď někdejšího kamaráda a hned mají jasno, čím žije... Dáváme dnes mnohem víc informací o sobě na internet, každý si nás může dohledat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Babička mi jednou vyprávěla, jak chodila s dědou a týden předtím, než se setkali opět, tak si určili hodinu a místo, kde se sejdou (bylo to přesně v půlce mezi jejich vesnicemi (asi 10km). Tak babička šla, došla na místě a čekala 30 minut, děda nikde, tak se vydala k němu domů. A co neviděla, on rozvalený v gauči, kouká se na televizi a když spatřil babičku, tak řekl: "Promiň, já zapomněl"

      Vymazat
  5. Pane jo, pane jo... Narazil sem na to tady náhodou a hned se mi zastesklo :)

    Už to bude něco přes 12 let co sem viděl Pokémony a Digimony nebo si hrál s Beyblady. Táhne mi na 20 - vím že to není zas takovej věk - ale i tak bych se radši vrátil o těch 12 let zpátky abych to zažil znovu a naživo. A nejen k tomu... jak sem četl dál o telefonech co mají i nějaká ta tlačítka ne jen dotykový displej zepředu i zezadu :D hned mě napadla Nokia a její slavná 3310tka nebo Sony Ericsson. Dál o těch dopisech musím dodat, že jen díky nim sem získal tak super přítelkyni s kterou trávím už 4 rok - člověk by neřekl, co dokáže červená tužka, papír ze sešitu matematiky a pár dobře mířených slov ;)


    Ještě pár vět na závěr:
    To na co jsme se dívali jako malí se sem tam vrací ale nám už se to moc nelíbí, protože to není jako za nás, Telefony by měly být na volání jako dřív, a internet nebo sociální sítě jsou jako oheň - dobrý sluha ale zlí pán...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co se týče telefonů, tak jsem měl 10let Siemens a ten vydržel všechno, dokonce mi vydržel nabitý 5 dnů, můj současný dotykový sotva 1,5 dne (a to na něm nesmím nic dělat).
      Jinak viděl jsem film Pokemonů, ale žádný Digimonů, já chci film Digimon!!!! :D

      Vymazat