Jak jsem zorganizoval Den půlmaratonu

 

Na sociálních sítích je dobrá jedna věc – můžete zorganizovat akci a nemusíte za ni vydávat ani korunu (si vzpomenu na tu Mexičanku, která si na svou oslavu 18. narozenin pozvala 20 tisíc lidí  s tím, aby každý přinesl nějaké jídlo sebou. A oni fakt přišli a vážně přinesli nějaké jídlo a pití, takže ona, její rodina a městečko o 3 tisících obyvatelích z toho žilo ještě týden).

Podobným způsobem jsem zorganizoval akci Den půlmaratón. O co šlo? Nedávno se na facebooku objevila hádka o to, že půlmaratóny a maratony v Praze, Ostravě, Brně a v jiných velkých městech jsou drahé a že si každý tu trasu zaběhne sám. Druhá strana kontrovala, že kde je nabídka, je i poptávka a že cena bude stoupat tak dlouho, dokud budou lidi za to ochotni platit (Já bych podotknul, že týden před závodem se toho lidi zbavují takže kdo pečlivě sleduje fb událost, tak si závod koupí bez problémů). Já jsem tento spor sledoval a přišel jsem s nápadem, jak by se toto mohlo vyřešit. Uděláme fb událost v určitý den na určitou vzdálenost a ten, kdo bude chtít, se toho dobrovolně zúčastní, sám si vybere místo a čas (v ten určený den) a nebude nic platit.

A od myšlenek se přešlo k činům. Stanovil jsem půlmaratón (tedy 21km a kousek) a den 4.2., což byla sobota. Když o tom teď přemýšlím, tak Valentýn je za dveřma, měl jsem to spíš udělat na 14.2., třeba by si dva řekli, že si spolu půjdou zaběhnout půlku a nakonec budou běžet společně celým životem.  Ze začátku jsem se bál, že je to velká kravina, které se nikdo nezúčastní, ale pak jsem si postupně říkal: „20 lidí se zúčastní? To jsou nějací týpkové, kteří dávají „Zúčastním se“ každé události. 40 lidí? Sakra, to už nebude náhoda.“ Nakonec na fb události dalo „Zúčastním se“ 64 lidí a „Mám zájem“ dalo 82 lidí.

Byl jsem realista, nevěřil jsem, že víc jak 10 lidí se tohoto nápadu zúčastní, ale nakonec jsem byl překvapen. Zúčastnilo se 13 lidí, Kateřina Albrechtová a Elis Valis si dali 38km, asi nějaký jejich kamarád nemohl, tak chtěli dát za něj.  Když to vezmu na vzdálenost, tak ony dvě jsou královnami dne co do počtu kilometrů. Ale půlmaratonskými vítězi jsou Michal Zoubek, který byl nejrychlejší v mužské kategorii za 1:40 (nedal však čas s aplikací) a Nikola Kružberská, která byla nejlepší půlmaratonskou běhnou s časem 2:05.

A jak jsem půlku dal já? Jsem hambář. Nějak jsem se v ten den ocitl na vesnici, kde byla naprostá ledovka a nějak se mi těch 21km nechtělo dát (lenost je silná věc), tak jsem si dal 4,91km. Dalo by se říct, že jsem byl takový tichý pozorovatel

Nevím, kdy bude další Den, ale vím jistě, že nějaký další bude. V mých představách se teď odehrává myšlenka, že bude Den dvanáctek (ne, nebude se pít pivo a ne, nebudeme si hrát na pedofily). Půlmaraton byla pro mnohé velká štreka, ale dvanáctka taková dosažitelnější pro všechny z nás.

 

Takže se mějte a RUN RUN RUN ….a zase RUN

Tady to nekončí!

Knižní Dušičky

Máme mnoho českých a ještě předtím československých spisovatelů, kteří se svými díly prosadili nejenom na našem území, ale také v zahraničí (bez přemýšlení si vzpomenu na Karla Čapka a jeho Válka s mloky).Mnohá z těchto děl se vryly do společnost hodně hluboko. Většina z těchto velikánů už sice nejsou mezi námi,ale můžeme je nalézt na mnoha českých, moravských a slezských hřbitovech. Mnou zmiňovaný Karel Čapek leží na Vyšehradském hřbitově v Praze. A z toho důvodu bych měl takový menší návrh -  proč si my, knihomolové (a nejen ti), nemohli udělat vlastní Den Velikánů nebo takové Knižní Dušičky, který by spočíval v tom, že by se v jeden určitý den šlo ke hřbitovu nějakého spisovatele, vzala se jeho knížka a část knihy by se předčítala přímo před jeho hrobem a poté by se na Instagramu nebo kdekoliv jinde udělat hashtag kniznidusicky nebo denvelikanu a samozřejmě fotku k tomu (a kdo by chtěl natočit video, tak jenom do toho). Co říkáte, šli byste do toho? J Nemusíme se před hroby scházet jenom na Dušičky nebo v den narození či smrti nějakého člověka. 23.4. je Světový den knihy a autorského práva, ten jsme sice prošvihli, ale můžeme si ho nahradit v druhé půlce roku.

                                             Karla Čapka považuju za velikána velikánů

Koneckonců, když jsem brouzdal na internetu, objevil jsem dost bizardní Dny. Tak třeba v únoru je Světový den léčby zvukem (asi se máme léčit pomocí sluchátek celý den), v dubnu je Mezinárodní den spodního prádla (honem všichni ven ve spodkách, bude sranda), v srpnu máme Den suchého zipu, v říjnu je Mezinárodní den úsměvu (usmívám se celý rok, tak to by nebyl problém J ) a nebo také Mezinárodní den proti McDonaldu (stejně tam nechodím, takže nějaký den mě nevytrhne) a úplně nejlepší je v listopadu Světový den toalet (nevím jak vy, ale já teda celý den na záchodě nechci strávit). Takže jak vidíte, myslím si, že ten náš den bude smysluplnější než výše uvedené.

Je jedno, jestli je to autor známý po celé republice nebo jenom na lokální úrovni, každý přispívá k obohacení české kultury a jazyka jiným způsobem. A proč neukázat autora, který napsal pro určitou oblast nějaké stěžejní dílo?

Pište mi do komentářů, zda se Vám tento nápad/návrh zamlouvá a klidně vytvořím facebookovou událost a domluvíme se společně na datu.

 

 

 

Tady to nekončí!