Minulý článek byl o volebním právu aktivním a pasivním, kde jsme se dozvěděli, jaký je v těchto pojmech rozdíl a od kolika let člověk může volit a být zvolen a další téma, které považuju za jedno z těch nejdůležitější, je volební účast. Ještě předtím, než se pustím do definice volebních účasti, se musím podívat v souvislosti s tímto tématem na často pletoucí se pojmy legitimita a legálnost.
První pojem legitimita. Tento pojem se chápe v mnohých oborech jinak. Já si vezmu definici z politologie. Je to oprávnění panovníka, prezidenta nebo premiéra používat svoji funkci na základě zákonných pravidel, které splnil během volby a občané danou autoritu respektují.
A druhý pojem legálnost. Já si zde půjčím rozdělení moci u Maxe Webera, který rozděluje moci na tradiční, charismatické a legální (racionální). Legální moc u Webera znamená, že pravidla daného státu dají do funkce příslušnou osobu a snaží se omezit moc vládce tak, aby byla neomezená.
Když to shrnu, tak legálnost je soubor norem, díky kterým se člověk může stát třeba premiérem. A legitimita znamená, že normy byly dodrženy a dotyčný se může stát premiérem.
A teď k samotné volební účasti. V České republice a na Slovensku se může k volební urně dostavit kdokoliv a pokud se nedostaví, tak není k tomu žádný postih. Ale ve všech zemích to není. Máme i země, kde jsou povinné volební účasti a pokud člověk nepřijde, tak je sankcionován. A i tam není 100% volební účast, protože tam lidé dávají bílé obálky. Mezi takové země v Evropě patří například Řecko, Belgie nebo Lucembursko, v Asii Singapur a na americkém kontinentě Mexiko, Bolívie či Panama.
Alternativou k volbám jsou referenda. V těchto "volbách" se politici dané obce či města ptají, zda souhlasí nebo nesouhlasí s nějakou otázkou (většinou se jedná o rozhlednu, kanalizaci atd.). Jelikož se ví, že k referendům přichází málo lidí, tak se vždy spojí s nějakými volbami. Ale i tak přijde málo lidí. Například souběžně s posledními obecními volbami se konalo 8 referend a na nedostatečné volební účasti jich ztroskotalo 6. Ono se totiž musí zúčastnit 33% oprávněných voličů (a to si myslím, že je dost malé číslo. V těch 6 referendech dle mého nikdo neměl zájem (nebo o tom vůbec nevědě).
Máme tři druhy referend - celostátní, krajská a obecní. Celostátní referendum bylo jedno jediné .A to o vstupu do Evropské unie. Tehdy přišlo 55% lidí. Krajské referendum bylo jedno jediné. Nějak si nedovedu představit, jak by přišli lidi, když to, co zajímá lidi v Berouně a Rakovníku, nezajímá lidi v Kolíně a Kutné Hoře. Nejčastěji používaná referenda jsou obecní. Zastupitelstva chtějí zjistit, zda lidé chtějí za vesnicí spalovnu, rozhlednu nebo něco podobného.
Když se vrátíme do dob dávno minulých (a doufám, že se jen tak nevrátí), tak v době, která je označována jako komunistické období (1948 - 1989), byla povinná volební účast. V mnohhých dokumentech můžeme nalézt informace, že volební účast byla 99,99%. Ale vždycky to tak nebylo. U autorů Balíka a Kubáta jsem objevil porovnání volební účasti od únorového převratu až po Sametovou revoluci. Nejnižší účast při volbách byla v roce 1986, kdy se volebních lístků v urnách našlo 99,36%.
A teď můj názor ohledně vysoké nebo nízké volební účasti. Myslím si, že chodit volbám je každého občanská povinnost, kdy každý, na základě vhození lístku do urny, projeví svůj názor na danou problematiku a nebo na současnou vládu (třeba volením opozice). Každopádně ti, kteří nešli volit, ztrácejí „legitimní právo“ vůbec nadávat na povolební politickou situace, která nastane po volbách. Přijde mi to pokrytecké, že nezvedli svůj zadek a nešli do svého určeného místa zvolit svoji stranu. Argument, že není strana, kterou by volil, má dva důvody. První důvod je ten, že si nedal práci k tomu, aby se podíval na programy stran, a tak samozřejmě nemá nikoho, komu by ten lístek dal. A druhý důvod je ten, že všichni jsou špatní, tak proč bych je měl podpořit?
Ale chyba je také na druhé straně. V případě voleb strany dostatečně nepřesvědčily ve svých kampaních lidi, že by měli volit zrovna je. Ačkoliv mám svoji stranu, kterou budu pořád volit (i když nikdy neříkej nikdy), tak musím říct, že jak ta „moje“strana, tak také ostatní, nejsou zrovna moc nápadití při nahánění potencionálních voličů k urnám. A to přitom dávají desítky milionů. Ale kam je dají, to je mi záhadou.
V plné nahotě se nízká volební účast ukazuje u referend. Jelikož platné referendum je jenom tehdy, když přijde 33% lidí (což je podle mě docela nízké číslo), tak by se měly obhájci i odpůrci dané otázky aspoň trošku snažit, aby přišlo dostatek lidí, Ale jak jsem psal výše, 6 z 8 bylo neplatných kvůli nízké účasti. Možná to byla známka toho, že to nikoho nezajímalo a autoři otázky nevysvětlili lidem, že je to stěžejní věc pro celou obec (město).
A teď následující zmínku pochopí hlavně ti, kterých se to týká. Každý racionálně uvažující jedinec by se nikdy neoháněl v obci s 3500 obyvateli účasti 0,9%!! Já bych se za to styděl. Přímá demokracie je dobrá věc, jenom by se s ní někdo musel naučit pracovat. A podotýkám, že to je pouhé konstatování faktu, nic víc, nic míň.
Musím hlavně upozornit, že na svém blogu v žádném případě nebudu dávat zdroje, to bych sem mohl dávat celé seminární práce. Ale pokud se mě někdo zeptá na nějakou konkrétní věc, tak mu dám odkaz, kde jsem danou informaci vzal.
