Knížku DivergentCzech jsem dostal
jako „dárek“ od autorky jedné z povídek Srdcetep Dominiky Vaňkové. A jako
poděkování jsem jí slíbil, že se speciálně na její povídku podívám a napíšu na
ni recenzi. Zpočátku jsem se bál, že
bych ji příliš zkritizoval, ale po začtení se se můj strach přeměnil na obdiv
k tak mladé spisovatelce s tak pěkným psacím talentem.
Zach je člověk, který sportuje,
pije hodně cukru kvůli energii a dalo by se říct, že si užívá život každou
minutou. A za toto ho okolí nenávidí. Lidstvo totiž vypočítalo, jak dlouho může
žít podle úderů srdce a také vymyslelo lék, díky kterému můžou žít lidé déle,
jenom se musí dodržovat určité zásady. Takový způsob života, který spočívá bez
pohybu a chození na meditace, žije Stephanie, která jednoho dne potká Zacha a
díky němu se její život převrátí naruby. A nakonec zjistí, že žít dle předpisů
není to pravé ořechové pro ní, protože v ní dřímal ďábel.
Autorka píše velmi čtivě, její
povídku jsem zhltnul jako malinu a klidně bych chtěl nášup. Podle mého chtěla
poukázat na to, že přílišný fanatismus v čemkoliv je špatný (v tomto
případě to byla jistě narážka na zdravý životní styl a také to, že pokud chce
člověk něco zažít, musí se pohnout ze své zóny pohodlnosti a zažít nějaké
dobrodružství, na které je potřeba nějaká námaha).
Tato povídka vyhrála druhé místo v historicky
první literární soutěži nakladatelství Cooboo, ve které se zúčastnilo hned 64
povídek na téma Divergence jako taková A kdo je to vůbec Dominika Vaňková, že
skončila na druhém místě? Rozhovor s ní si můžete přečíst zdehttp://raci-svet.blogspot.cz/2016/07/pavlovy-rozhovory-rozhovor-s-dominikou.html
0 komentářů:
Okomentovat