Nechápu to

Ještě předtím, než se pořádně dostanu k recenzím jednotlivých knížek, tak se musím trošku vyjádřit k jedné záležitosti, která mě v poslední době docela vadí u knižních blogů. Když mě napadla myšlenka, že si založím blog, který se bude hlavně specializovat na knihy, tak jsem se tetelil blahem z toho, že si budu pamatovat knížky, které jsem přečetl před několika lety. Podle mě čtu docela dost jako správný knihomol, ale když bych si měl vybavit obsah nějaké knihy, kterou jsem četl před deseti lety, tak je to v háji, protože si nepamatuju vůbec nic. Jenom si matně vzpomínám, že je to fantasy, scifi, román atd. Moje představa byla, že budu číst to, co mě baví a pak si dojmy a zážitky z knihy přenesu do svého blogu a třeba někoho inspiruju k tomu, že si tu danou literaturu přečte také. 

Od mé první myšlenky k založení blogu uplynul týden, začal jsem projíždět různé blogy ostatních autorů, abych se podíval, jak to dělají ostatní a třeba různé prvky převzal a upravil si je dle mých potřeb. A v této době mě zarazila věc, která mi přijde poněkud absurdní. Když si člověk založí blog z jakéhokoliv důvodu, tak by pravděpodobně měl psát o tom, co ho zajímá, co ho baví a měl by to dělat kvůli zábavě, vyplnění volného času a nedělat to z povinnosti (aspoň takhle jsem si to naivně myslel). Ale stále více knižních blogů jde proti mé představě.

Říkáte si, na co narážím, co mám na mysli? Tak já to řeknu jednoduše -> recenzní výtisky. Neřeknu, když někdo si jednou za čas zažádá o výtisk u nějakého nakladatelství. Ale když celý blog plný recenzí z recenzních výtisků a žádná „vlastní četba“, tak to už není blog pro zábavu, ale byznys (taky si myslím, že tito lidé nikdy do knihovny nepáchli).  Navíc když člověk dostane nějakou knížku, která právě byla přeložena, tak se mnohdy stane, že jsou tam gramatické chyby, překlepy, nesmyslné překlady a bůhví co ještě, že jsem zastánce starších knih – miluju Židovku z Toleda, Quo Vadis (když pominu výňatky z bible), protože jsou kvalitně přeloženy a taky jsou historicky kvalitní.
A v poslední době jsem viděl ještě dva extrémy. „Tuto knížku jsem dostala od nakladatelství, ale nebavila mě, napsal jsem jenom  recenzi“ . Začínám uvažovat, že tyhle blogy dám do nějakého „black listu“ a nebudu se na ně koukat. A druhý extrém. „Je mi 13 let a dostala jsem recenzní výtisk“. Sakra, copak dostat recenzní výtisk je nějaký výsada nebo co?

Mohl bych pokračovat dál, ale jako první článek tohle bohatě stačí a chci, aby to někdo dočetl do konce. Mohl bych třeba psát ještě o mém postoji k prodeji recenzních výtisků, ale třeba v dalších článcích.

Rakům zdar!