Každý má blog, proč bych ho neměl
mít já? Takovouto otázku jsem si položil před 4 lety, kdy jsem začal sledovat
knižní blogerskou scénu a netrvalo dlouho a založil jsem si blog, na který jsem
psal knižní „recenze“, i když to vypadalo, že si píšu čtenářský deník. Po
měsíci a půl jsem skončil. Možná proto, že jsem si říkal, že jenom číst a psát
recenze je jenom ztráta času a hlavně mě opustilo počáteční nadšení
z toho, že mám blog. Až teď si uvědomuji, kde se stala chyba.
Teď (4.7.) jsem si vytvořil znovu
blog a tentokráte neudělám tu samou chybu, kterou jsem udělal posledně. Chybou
bylo to, že jsem si myslel, že můj blog se má soustředit JENOM na jedno téma,
nemám se odchylovat od jednoho tématu a musím mít jenom jeden zájem, o kterém
budu psát. A oproti prvnímu pokusu, tak se mi v současné době vyrojilo
tolik úžasných nápadů, že se už těším na to, až je uskutečním.
Tolik úvod a teď k podstatě
věci, proč píšu tento článek. Poslední
dobou se zamýšlím opět nad smyslem blogu. Ale tentokráte né mého, ale obecně.
K čemu slouží blog?
Dle wikipedie slovo blog vzniklo stažením anglického „web log“, což v češtině zhruba znamená „webový zápisník“, a zkrácením slova „weblog“, předchůdcem blogu byl deník.
Dle wikipedie slovo blog vzniklo stažením anglického „web log“, což v češtině zhruba znamená „webový zápisník“, a zkrácením slova „weblog“, předchůdcem blogu byl deník.
Má být na blogu to, co chtějí
lidé a vydělávat tím peníze (marketing), má být nějak prospěšný pro společnost
(společenský význam) a nebo si psát „sám pro sebe“ , neohlížet se na ostatní a
věnovat se svému zájmu (volnočasová aktivita)?
Když bych já jako blogger psal
to, co chtějí ostatní, tak bych byl za chvíli za hvězdu, válel se
v posteli plné peněz a jezdil každý týden na dovolenou. Ale k čemu by
to bylo? Neměl bych skutečné kamarády, jenom obdivovatele, kteří by mi
v případě problémů nepomohly.
Kdybych byl prospěšný pro
společnost, tak bych mohl vymyslet lék, který by odstranil všechny nemoci na
světě, pár let bych byl slavný, také měl hodně peněz, ale za pár let by po mě
neštěkl ani ten pes, kterému jsem dal kost.
Dle mého úsudku nejlepší možnost
je ta třetí (může být více variant blogů, ale mě v tuto chvíli žádný
nenapadá). Budu si psát o tom, co mě baví, objeví mě ti, které to taky baví a začneme se spolu
bavit a kdo ví, třeba z internetového psaní stane chození ven a následně
vztah (pokud je to holka). Člověk nikdy
neví.
A ještě k samotné postavě
bloggera. Sám blogger by mě pamatovat na to, že když o něčem píše, tak by mě
mít podloženo, že to, co píše, je pravda. Může se stát, že článek autora může
vzbudit vášně, nepokoje a možná i něco horšího, takže on sám se má řídit
příslovím „dvakrát měř, jednou řež“ – rozmyslet si, co a jak píše.
Doufám, že jsem Vás neunudil mými
vývody. Takhle problematiku blogů vidím já, ještě bych možná přidal účelové
založení , ale to zase někdy jindy.
Jak vy vnímáte blog? K čemu podle
Vás má sloužit blog?
Hezký článek:)A souhlasím. Určitě je lepší psát podle sebe, ne ohlížet se, co by jako bylo nejvíc žádané. No a ideální je, když to splývá v jedno:)
OdpovědětVymazat