Robert Harris - Důstojník a špeh, románové zpracování Dreyfusovy aféry

Jdu si takhle Plzní, když najednou vidím na druhé straně ulice vidím obchod knihkupectví Ševčík a na něm napsáno „40 % sleva na knihy“. Tak jsem neváhal a musel jsem tam jít. Musím říct, že tam měly spousty zajímavých knih, ale jenom jedna mi padla do oka. Byla to knížka Důstojník a špeh, která pojednává o Dreyfusově aféře z přelomu 19. a 20. století. O čem je anotace?

Anotace: Leden 1895. Armádní důstojník Georges Picquart je za mrazivého rána v centru Paříže svědkem veřejného ponížení usvědčeného špiona - kapitána Alfreda Dreyfuse. Důstojník je odměněn povýšením; Dreyfus poslán nadosmrti na Ďáblův ostrov. Jeho případ se zdá uzavřený navždy... Román Důstojník a špeh vyprávěný Picquartem je strhující přetlumočení skandálu, který se stal nejproslulejším justičním omylem v dějinách. Působivé jsou i ozvěny zaznívající v našem moderním světě: spravedlnost korumpovaná ve jménu národní bezpečnosti a prastarý instinkt, který vede mocné k tomu, aby skrývali své zločiny

Toto románové zpracování nejproslulejšího justičního omylu (já bych řekl spíše justiční vražda a přirovnal bych to k vraždě Milady Horákové, kde komunisté taky chtěli nějakého viníka za každou cenu) bylo psáno jako taková detektivka ze soudních síní, kde člověk bojuje proti systému a ne a ne vyhrát. Ale náhoda tomu byla, že nakonec vše skončí happy endem, i když až po 10 letech.

Zdálo se, že případ kapitána Dreyfuse je jasný. Donášel tajné informace Německu, byly na něj usvědčující důkazy, a tak byl odsouzen. Avšak  kapitán Picquart, který stál za kapitánovým zatčením, postupně zjišťuje, že vše bylo jinak. Nachází důkazy, které byly proti Dreyfusovi zfalšovány a objevil skutečného německého špeha. Ze začátku francouzské vedení armády je nakloněno jeho vyšetřování, ale postupem času mu hází klacky pod nohy až ho převelí do Afriky, ale i z velké dálky se snaží zjistit pravdu. Tento příběh je ukázkový příběh boje člověka proti celému systému.

Autor se prakticky nezajímá o fyzický vzhled jednotlivých postav, ale nakonec popisuje velmi barvitě chování, zejména skvěle v soudní síní. Samotné dialogy mi jsou leckdy přitažené za vlasy, zejména, když Picquart mluví se svým zástupcem Henrym, přijde mi, že jako nadřízený je až moc hodný a někdy zase až moc sprostý.

Celá knížka se odehrává tak, jak si myslí, že se odehrávalo dění u soudu a mimo něj, ale celé to podle mě zkazil závěrem, kde je podstatě jenom takový dějinný výpis, žádný děj, jenom vypsání holých faktů.
Samotného mě překvapila atmosféra ve Francii na přelomu století. Očekával jsem, že kanalizace bude už na vysoké úrovni a taková Paříž nebude zavánět. Navíc jsem čekal spíše, že v Německu bude růst antisemitismus a né ve Francii.

Po přečtení celé knížky jsem ležel na posteli, civěl jsem na strop a říkal jsem: „Je tohle možné? Jak můžou odsoudit evidentně nevinného člověka? To se nemohli přiznat, že udělali chybu?“ Na tomto příběhu je ukázáno v plné nahotě neschopnost francouzského armádního velení pružně reagovat na změny situaci, proto asi v celém 20. Století byla jenom pro smích (2. světová válka, Indočína, Suez).

A kdo je to vůbec Robert Harris?

Vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a jako novinář a oceňovaný sloupkař pracoval mimo jiné pro BBC a list Sunday Times. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu, kde se jeho knihy mimo jiné věnovaly dějinám chemických a biologických zbraní a kauze údajných Hitlerových deníků (Obchod s Hitlerem). Český čtenář se už mohl seznámit s velkou částí jeho románové tvorby, mimo jiné s knižními předlohami úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu

Má 4 děti a žije s manželkou v současné době na faře blízko Newsbury