Pochází z nastupující generace spisovatelů, kteří naplno nezažili
komunistický režim. Před několika týdny vydala svou novou knížku Pařížské
rekviem. To je Emma Riedová. A z těchto důvodů vzniknul tento rozhovor
1) Poslední dobou se začínají
objevovat spisovatelé, kteří mají vystudovanou právnickou fakultu a místo
paragrafů se pouští do psaní knih. Čím to je, že právníci jsou tak dobří na
napsání smysluplné knihy?

Jinak ale studium práva může mít
podle mě na autora i dost negativní vliv, protože jde o obor, který velmi
deformuje vyjadřování. Člověk se musí mít na pozoru, aby mu šroubovaná
právničina neprosakovala i do beletrie.
A mimochodem nejde o zas až
takovou novinku, právníci utíkali do fiktivních světů vždycky – i Walter Scott
nebo Jules Verne byli právníci…
2) Vydala jsi knížku Pařížské
rekviem, která se odehrává v 19. století. Inspirovala ses skutečnými
událostmi nebo je to celé jenom fikce?
Politické pozadí je skutečné a
příběhem se mihne i několik reálných osobností francouzského společenského
života, ale naprostá většina příběhu je smyšlená. Mám ráda co největší
vypravěčskou volnost a napětí, které je s ní spojené.
3) Máš nějaké ohlasy na svou
první knížku? A kolik jich bylo prodáno?
Ke mně se dostávají jen samé
pozitivní ohlasy a rozhodně mi dělá velkou radost, když mi lidé píší a říkají,
jak je Královské intriky bavily. Nejvíc mě potěšila jedna paní, která říkala,
že v Královských intrikách je všechno – napětí, humor i láska, že se u nich smála
i plakala. To bylo přesně to, co jsem chtěla, když jsem Královské intriky
psala. Nemám úplně přesné a aktuální zprávy, kolik výtisků se prodalo, ale v
létě to byly necelé čtyři tisíce.

Obálka je dílem zkušené grafičky
Knižního klubu Soni Šedivé. Je ale pravda, že na koncepci obálky jsem trošku
vliv měla, protože jsem dodala grafičce podklady, které směřovaly právě k
tomuto vyznění. Příběh Pařížského rekviem je příběhem z podsvětí. Vztah mezi
hlavními hrdiny je velmi vyostřený a při jejich setkáních jde nejednou o život,
takže tvůj dojem z obálky je poměrně přesný.
5) Bude nějaká autogramiáda
nebo případně autorské čtení?
Ano! Už v listopadu chystám
besedu a autorské čtení. Bude to 22.11. večer ve velmi příjemné kavárně
Alchymista na Letné v Praze a doufám, že dorazí co nejvíc milovníků knih, ať už
ode mě něco četli, nebo ne.
6) Máš už v mysli námět
na další knížku a nebo si dáš od psaní pokoj ?
Námětů má vymyšleno několik, i
když nevím, kdy je zvládnu zpracovat. Ráda bych se ještě vrátila do středověku,
ale pracuju i na osobnějším příběhu ze současnosti.
7) Jsi ročník 1989, takže se
dá říct, že jsi nastupující generace spisovatelů, myslíš si, že po tobě přijde
další generace, která se bude inspirovat tvým stylem psaní?
Popravdě si svůj styl ještě
trochu hledám a také myslím, že zatím nepatřím k inovátorům stylu, to je podle
mě silná stránka spíš jiných autorů. Pokud bych pro někoho měla být inspirací,
chtěla bych asi inspirovat spíše svou chutí vyprávět, tvořit a zkoušet různé
postupy než svým konkrétním stylem. Inspirace je navíc velmi složitá věc – lidé
se často inspirují vzdálenějšími generacemi nebo v rámci své vlastní generace,
ale napříč národy; proti předcházející generaci má člověk asi spíš chuť se
vymezovat.
8) Kde se s tebou můžou
čtenáři v následujících měsících potkat?
Rozhodně na zmíněném autorském
čtení, kde se můžou těšit na napínavou ukázku z Pařížského rekviem a na možnost
zeptat se na vše, co je zajímá. Virtuálně pak na mém webu, kde pravidelně
publikuji články související s dějem mých knih a odpovídám na komentáře, a
samozřejmě na mém facebooku. To jsou také místa, kde se člověk nejrychleji
dozví o všech mých dalších akcích.
0 komentářů:
Okomentovat